Spolupráce fyzioterapeutů s urogynekology je nezbytná

 

Společnost Incoforum hledala pomocí průzkumu odpověď na otázku, jakou terapii by si lidé vybrali, pokud by trpěli močovou inkontinencí. Jen asi 20 % dotázaných si myslelo, že by jim v léčbě mohla pomoci fyzioterapie. Proč tomu tak je? Proč si čtyři pětiny lidí myslí, že efekt fyzioterapie je u této diagnózy jen minimální?

V současné době je kladen velký důraz na multioborovou spolupráci napříč mnoha medicínskými obory. Výjimkou není ani obory urogynekologie a urologie, které se zasazují o zlepšení péče o nemocné trpící inkontinencí moči.

Nedobrovolný únik moči je velmi nepříjemný a hlavně intimní problém, se kterým se jak ženy, tak i muži ostýchají svěřit svým blízkým a dokonce i lékaři. Mezi důvody nevyhledání lékařské pomoci patří kromě studu např. názor, že jde o běžný jev v procesu stárnutí nebo normální ženské záležitosti, nedostatek informací o možnostech léčení. Fyzioterapie hrála v léčbě inkontinence vždy spíše okrajovou roli a tradičně byla indikována pouze v léčbě stresové inkontinence. Dnes však doba pokročila. Fyzioterapií můžeme nejvíce ovlivnit kromě svalového aparátu i vazivový aparát u žen, ale i u mužů. Fyzioterapeuté tak pomáhají řešit např. bolestivou menstruaci, problémy s otěhotněním, poruchy mikce a stavy po prostatektomii, kdy se inkontinence moči často objevuje, rovněž po anorektálních operacích fyzioterapeut pomáhá pacientům s obnovením funkce pánevního dna.

Jaká je role pánevního dna

Svaly pánevního dna je třeba chápat v kontextu pohybového aparátu jako celku, vždyť správná funkce svalů pánevního dna má vliv na postavení křížové kosti a bederní páteře. Spolu s bránicí se svaly pánevního dna podílí na dýchání a na tzv. hlubokém stabilizačním systému trupu v posturálních a pohybových řetězcích. Hluboký stabilizační systém je tvořen svaly pánevního dna, bránicí, břišními svaly a autochtonní muskulaturou.

Pacientka musí být při zahájení terapie celkově kineziologicky vyšetřena, protože při dysfunkci svalů pánevního dna dochází často k funkčnímu řetězení poruchy. Nezřídka nacházíme narušený stereotyp dýchání, poruchu statiky a dynamiky pánve, blokády žeber, spoušťové body na bránici, zvýšené napětí m. psoas a adduktorů kyčle a extenzorů bederní páteře s dysfunkční břišní stěnou. Problémy v oblasti kostrče nejsou výjimkou.


Obr.  Model lodi představuje pánevní orgány, svalový aparát představuje voda a vazivový aparát (ligamenta) – závěsná lana.

 

Součástí léčby musí být i ovlivnění případných řetězených funkčních poruch. Cílem je zlepšení funkce pohybového aparátu, zlepšení funkce svalů pánevního dna a jejich zapojení do pohybových vzorů. Snažíme se pacientku naučit pánevní dno používat v tzv. krizových situacích, které se u urgentní a stresové inkontinence liší. U prvního typu je krizovou situací urgence (neodolatelné nucení na močení, někdy i s pomočením), kdežto u druhého má pacientka úniky při zvýšení nitrobřišního tlaku (kašel, kýchnutí, poskoky, zvedání břemen).

Fyzioterapie by podle doporučení ICS (International Continence Society) měla být léčbou první volby v léčbě močové inkontinence. Výhodou je absence nežádoucích účinků. Vyžaduje však dobrou spolupráci, trpělivost a aktivitu pacienta.

 

Mgr. Marie Langerová
Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství 2. LF UK a FN Motol