Posílení pánevního dna

Svaly pánevního dna patří mezi základní svalové skupiny lidského těla. Zabraňují potížím s únikem moči, podporují funkci vnitřních orgánů a napomáhají správnému držení těla a vzhledu břicha. Abychom měli správně postavenou páteř, musíme mít ve správné poloze pánev. Tu udržíme ve správné poloze právě posílením okolních svalů a pánevního dna, které si můžeme přirovnat k pružné a pevné dopadové ploše. Pokud jsou svaly pánevního dna oslabeny, vnitřní orgány v břišní dutině klesají níže a tlačí na močový měchýř. U žen vede tento nežádoucí pokles k úniku moči, popřípadě stolice.

  • při problémech s inkontinencí ( nekontrolovatelným únikem moči )
  • pro správné držení těla a vzhled břicha
  • pro intenzivnější sexuální zážitek
  • pro snazší porod a zpevnění ochablého svalstva po porodu

Komu jsou cviky určeny

Fyzioterapie svalů pánevního dna není určena jen ženám trpícím inkontinencí moči. Je vhodná i pro ženy, které mají ochablé svalstvo a vazivo pánevního dna, způsobené porodem. Můžeme je doporučit také ženám, které jsou dlouhodobě vystaveny náročnému fyzickému zatížení a ženám ve vyšším věku, kdy svalstvo a vazivo ochabuje v přirozeném procesu.

Co můžeme od cvičení očekávat

Výsledným efektem pravidelného provádění cviků, jež jsou popsány v následujícím textu, je posílení svalstva pánevního dna, které udržuje správnou polohu močového měchýře, zvláště jeho hrdla. Po několika měsících cvičení se žena může nechtěného úniku moči zcela zbavit nebo je alespoň výrazně snížit. Gymnastika pánevního dna může přispět ke zkvalitnění sexuálních prožitků a může pomoci při zlepšení celkového držení těla a tím snížit bolesti zad. Tyto cviky by měla znát a provádět každá žena, která chce předejít důsledkům ochabnutí svalových a vazivových struktur pánevního dna, nebo je alespoň oddálit a zmírnit.

Kdy začít cvičit

Ženy v těhotenství, po porodu nebo ženy, které již trpí problémy s udržením moči by se měly o vhodnosti cvičení poradit se svým lékařem – gynekologem. Jinak lze říci, že ideální cvičení by mělo probíhat 1 – 2 x denně po dobu 5-ti minut. Cviky by měly být prováděny přesně podle návodu, s vyprázdněným močovým měchýřem.

Jak aktivovat pánevní dno – správné zásady cvičení

Dýchání do beder (oblast mezi pánví a hrudníkem) – toto dýchání aktivuje bránici, která je přes další svaly spojena s pánevním dnem. Takto dýchejte při všech cvičeních s pánevním dnem. Ženy s nádechem vtáhnou pochvu a aktivují svěrač močové trubice, mírně stáhnout konečník.

Konkrétní cviky najdete zde


Typy inkontinence

Stresová inkontinence

je nejčastější a projevuje se únikem zpravidla malého množství moči při fyzických aktivitách spojených s náhlým zvýšením nitrobřišního tlaku (při kašli, kýchnutí, smíchu, běhu, skákání, zvedání břemen). Stresová inkontinence vzniká následkem zvýšené pohyblivosti hrdla měchýře a močové trubice nebo v důsledku nedostatečnosti vnitřního svěrače močové trubice. Tato forma inkontinence postihuje jak mladší ženy, zpravidla po několika porodech, tak i ženy po přechodu a ve stáří. Na rozvoji stresové inkontinence se podílí celá řada rizikových faktorů. Vrozená dispozice je obvykle základním stavebním kamenem, na který nasedají další rizikové faktory, jejichž působením se inkontinence teprve projeví (obezita, vyšší počet porodů a spontánní porod plodu o hmotnosti vyšší než 4000 gramů, období po přechodu, stav po chirurgickém odstranění dělohy).

Hyperaktivní močový měchýř

( overactive bladder – OAB ) je druhým nejčastějším problémem s močením u žen a projevuje se náhlým neovladatelným nucením na močení  a někdy s únikem většího množství moči. V případě úniku moči hovoříme  o urgentní inkontinenci. Postižené ženy trpí častým denním i nočním močením a urgencemi ( náhlé nucení na močení ). Mezi nejčastější příčiny vzniku urgentní inkontinence patří infekce dolních močových cest, zúžení močové trubice,  nádory měchýře, močové kameny, cukrovka a degenerativní onemocnění centrálního nerovového systému (např. roztroušená skleróza). Problémem hyperaktivního močového měchýře trpí ženy nejrůznějšího věku, v období stárnutí se problémy zhoršují a jejich výskyt je častější.

Pod pojmem smíšená inkontinence se popisuje stav, kdy pacient trpí jak stresovou, tak i urgentní inkontinencí. Jedná se o nepříjemnou kombinaci potíží, jejichž léčba je obvykle složitější a nemusí být stoprocentně účinná.


Více informací o inkontinenci najdete zde.


Stresová inkontinence

Je nejčastější a projevuje se únikem zpravidla malého množství moči při fyzických aktivitách spojených s náhlým zvýšením nitrobřišního tlaku (při kašli, kýchnutí, smíchu, běhu, skákání, zvedání břemen). Stresová inkontinence vzniká následkem zvýšené pohyblivosti hrdla měchýře a močové trubice nebo v důsledku nedostatečnosti vnitřního svěrače močové trubice. Tato forma inkontinence postihuje jak mladší ženy, zpravidla po několika porodech, tak i ženy po přechodu a ve stáří. Na rozvoji stresové inkontinence se podílí celá řada rizikových faktorů. Vrozená dispozice je obvykle základním stavebním kamenem, na který nasedají další rizikové faktory, jejichž působením se inkontinence teprve projeví (obezita, vyšší počet porodů a spontánní porod plodu o hmotnosti vyšší než 4000 gramů, období po přechodu, stav po chirurgickém odstranění dělohy).

ANAMNÉZA:

Vyšetření inkontinence začíná v ambulanci praktického lékaře či gynekologa cílenými dotazy – anamnézou. Ptáme se nejen na problémy týkající se úniku moči, nutkání k močení ale také na porody, jiná onemocnění, užívané léky, charakter zaměstnání, sporty apod.

Mnohdy používáme cílené dotazníky, které dáváme pacientům k vyplnění. Také dáváme pacientům mikční deníky. Jejich vyplnění během 48 hodin, včetně noci, umožňuje získat nejen přehled o příjmu tekutin. Hlavně sledujeme počet epizod močení, pomočení se či pouhé nutkání k močení.

Laboratorní vyšetření:
K laboratorním vyšetřením patří vyšetření moči, u žen kultivace z rodidel. Obě vyšetření slouží k vyloučení infekcí v této oblasti.

Gynekologické vyšetření:
Gynekolog vyšetřuje stav pánevního dna, pevnost svalů, které jej tvoří. Posuzuje sestup rodidel.

 

SPECIÁLNÍ VYŠETŘENÍ:

Většinou je provádí specialista urogynekolog nebo urolog. Jedná se o vyšetření, která již mají určit typ inkontinence a pomoci lékaři v rozhodování o účinné léčbě:

Urodynamické vyšetření:
Jedná se o vyšetření, při kterém je cévkou naplněn močový měchýř, jsou sledovány tlaky v močovém měchýři, v močové trubici a je posuzován vztah mezi nimi. Na konci vyšetření pacientka močí do speciální toalety, přizpůsobené měření procesu vyprazdňování. Vyšetření je sice nepříjemné ale není bolestivé. Je nezbytně nutné, aby každá pacientka absolvovala toto vyšetření v průběhu diagnostiky jakékoliv poruchy držení moči.

PW test, test vážení vložek:
Před a po hodinu trvající pohybové aktivitě jsou převáženy vložky. Lze tak určit množství tekutiny unikající zejména při námaze.

Ultrazvuk:
Ultrazvukové vyšetření je prováděno jak přes podbřišek, tak speciálně nastavenou sondou přes rodidla a hráz. Pro oba přístupy je potřeba mít naplněný močový měchýř.

Uretrocystoskopie:
Pomocí speciální techniky lze velmi jednoduše při ambulantním výkonu nahlédnout do močového měchýře a močové trubice a sledovat charakter sliznic močových cest.

Kalibrace močové trubice:
Při podezření na zúžení močové trubice je pomocí speciálního nástroje změřen průsvit močové trubice.

 

LÉČBA STRESOVÉ INKONTINENCE

V léčbě ženské stresové inkontinence platí zásada vyčerpání všech nechirurgických (konzervativních) možností před doporučením k chirurgické intervenci. Každá léčba musí být přesně indikována a individuálně upravena.

KONZERVATIVNÍ LÉČBA STRESOVÉ INKONTINENCE

1. Rehabilitace svalů pánevního dna
Vypracování soustavy cviků posilujících svaly pánevního dna slouží k rehabilitaci svalstva. V důsledku cvičení se zvyšuje klidový uzavírací tlak v močové trubici a zlepšuje se také koordinace při kontrakcích svalů pánevního dna v průběhu stresových manévrů (kašel, smích, kýchání). Pro efektivitu léčby je velmi důležitá motivace pacientky a její schopnost absolvovat celý program fyzioterapie. K rehabilitačním metodám patří:

Cviky
Doporučuje se cvičit 3x denně po dobu 20 minut. Zlepšení příznaků inkontinence je patrné asi u 75% pacientek.

Vaginální kužely
Jedná se o cvičení svalstva pánevního dna poševně umístěnými předměty, které pacientka nosí. Po určité době, kdy je bez problému v pochvě udrží, jsou měněny za další o větší hmotnosti. Musí se nosit denně po dobu 20 minut. Příznivé výsledky léčby jsou udávány asi v 50% případů.

Elektrostimulace
Jedná se o nepřímou elektrostimulaci nervosvalových struktur pánevního dna pomocí poševně umístěné elektrostimulační sondy. Efekt stimulace je způsoben hlavně kontrakcí příčně pruhovaného svalu. Používá se stimulace po dobu 30 minut denně v průběhu dvaceti až třiceti dnů. Příznivý efekt této metody na redukci symptomů stresové inkontinence se popisuje až v 60%.

Hyperaktivní močový měchýř

Hyperaktivní močový měchýř ( overactive bladder – OAB ) je druhým nejčastějším problémem s močením u žen a projevuje se náhlým neovladatelným nucením na močení  a někdy s únikem většího množství moči. V případě úniku moči hovoříme  o urgentní inkontinenci. Postižené ženy trpí častým denním i nočním močením a urgencemi ( náhlé nucení na močení ). Mezi nejčastější příčiny vzniku urgentní inkontinence patří infekce dolních močových cest, zúžení močové trubice,  nádory měchýře, močové kameny, cukrovka a degenerativní onemocnění centrálního nerovového systému (např. roztroušená skleróza). Problémem hyperaktivního močového měchýře trpí ženy nejrůznějšího věku, v období stárnutí se problémy zhoršují a jejich výskyt je častější.

Pod pojmem smíšená inkontinence se popisuje stav, kdy pacient trpí jak stresovou, tak i urgentní inkontinencí. Jedná se o nepříjemnou kombinaci potíží, jejichž léčba je obvykle složitější a nemusí být stoprocentně účinná.

 

Jaké jsou příčiny samovolného vyprazdňování močového měchýře?

Močový měchýř je dutý svalový orgán, který mění svůj tvar podle toho, kolik je v něm moči. Vejde se do něj kolem půl litru tekutiny. Avšak už při množství asi 100 mililitrů pociťuje člověk nucení na močení. Vyprazdňování měchýře je celkem složitý děj, které ho se účastní svalovina močového měchýře. Proces je řízen činností autonomních nervů a dolního úseku bederní míchy. Začátek vyprazdňování je vyvolán podrážděním stěny měchýře, který se roztahuje a dráždí nervová zakončení ve stěně. Pro vyprázdnění je rozhodující stah stěny měchýře a uvolnění zevního svěrače močové trubice – kruhového svalu, který je umístěn pod měchýřem. Ovládat činnost tohoto svěrače se člověk naučí už v dětství a tím má vyprazdňování močového měchýře pod kontrolou.

Mohou však nastat situace, kdy je tento proces narušen. Ve většině případů nekontrolovaného úniku moči z měchýře je důvodem porucha „uzávěrového aparátu močového měchýře“, zevního svěrače, ochabnutí svalů pánevního dna i močové trubice. K tomu zpravidla dochází v důsledku těžkých a opakovaných porodů. Nezřídka je příčinou například těžká fyzická námaha. Důvodem vzniku inkontinence může být i astma či chronická zácpa, výhřez meziobratlové ploténky, onemocnění či úrazy mozku nebo míchy a některá neurologická onemocnění.

LÉČBA HYPERAKTIVNÍHO MOČOVÉHO MĚCHÝŘE

Hlavní metodu volby léčby hyperaktivního močového měchýře představuje medikamentózní terapie, ale individuálně lze využít i některé pomocné léčebné metody, které zvyšují pravděpodobnost vyléčení a jsou vyjmenovány v následujících odstavcích.

1. Modifikace životního stylu

Styl života má na vznik hyperaktivního močového měchýře poměrně veliký vliv. Omezení příjmu tekutin nebo naopak jejich nadměrný přísun, či nadužívání močopudných tekutin – kávy může ovlivnit symptomy hyperaktivního močového měchýře. Také špatné návyky při močení, preventivní močení atp. vedou k rozvoji symptomů, které mohou změnit kvalitu života ženy. Zvýšená pozornost životnímu stylu, problémům a návykům, týkajících se močení je tedy základním léčebným kamenem  s  cílem dosáhnout co nejlepšího výsledku léčby v kvalitě života ženy.

2. Trénink močového měchýře
Metoda je založená na přesném stanovení intervalů močení s jejich postupným prodlužováním. Ke každému prodloužení intervalu dojde až po dostatečném zvládnutí předchozího kratšího intervalu.

3. Medikamentózní léčba
Cílem léčby není jen snížení nadměrné aktivity svaloviny močového měchýře, ale hlavně zvýšení jeho celkové kapacity, a to včetně zvětšení jeho objemu při prvním nucení na močení. Používají se zejména látky s antimuskarinovým účinkem a spasmolytika s přímým muskulotropním efektem. Limitujícím faktorem konzervativní terapie urgentní inkontinence pomocí léků obou výše uvedených skupin jsou jejich vedlejší účinky. Mezi nejčastější nežádoucí účinky přitom patří suchost sliznic, zácpa a poruchy zaostřování zraku. Estrogeny jsou doplňkovou terapií vhodnou u všech inkontinentních žen po přechodu.