O inkontinenci
Co je inkontinence?
Nedobrovolný únik moči je velmi nepříjemný a hlavně intimní problém, se kterým se pacienti ostýchají svěřit svým blízkým a dokonce i lékaři. Mezi důvody nevyhledání lékařské pomoci patří kromě studu např. názor, že jde o běžný jev v procesu stárnutí nebo normální zdravotní záležitosti, nedostatek informací o možnostech léčení atd.
Inkontinence je stav, kdy dochází k nechtěnému, samovolnému úniku moči.Jedná se o zdravotní i společenský problém, který výrazně ovlivňuje kvalitu života v oblasti hygienické, sociální a ekonomické. Nedobrovolný únik moči v dospělosti je velmi nepříjemný. Neschopnost ovládat základní tělesné funkce je pak, pro většinu žen, ponižující a vede k utajování těchto potíží.Strádající ženy se vzdávají mnohého ze svého běžného života a dochází tak ke zřejmému poškození jejich sociálních vazeb (kamarádi, přátelé), partnerských a sexuálních vztahů, profesního zařazení a celkové spokojenosti. Také starost o domácnost, odpočinek a zájmové aktivity jsou částečně ovlivněny.
Druhy inkontinence, její příčiny a příznaky
Stresová inkontinence – zátěžová
Jde o nejrozšířenější typ inkontinence a lze říci, že se s touto formou setká ve svém životě až 40% žen a to bez závislosti na věku. Projevuje se únikem moči z nedostatečně uzavřené močové trubice při zvýšení nitrobřišního tlaku. Nitrobřišní tlak se v odborné terminologii nazývá stres, odtud tedy název stresová inkontinence.
Faktory podílející se na vzniku stresové inkontinence žen:
- oslabení – pokles pánevního dna
- nadměrná fyzická námaha
(zvedání těžkých předmětů, nevhodné pracovní zařazení) - porody – průběh, četnost, velikost plodu
- infekce močových cest
- vrozená dispozice
- nedostek ženských hormonů (estrogenů) v menopauze
- nevhodné návyky v pitném, ale i vyměšovacím režimu
- chronický kašel např. u astmatu nebo kuřáků
- přidružená omenocnění, event.operace v pánvi
- obezita a mnoho dalších
Smíšená inkontinence
Kombinace obou předchozích
Urgentní inkontinence – nutkavá
V souvislosti s tímto druhem inkontinence hovoříme o tzv. hyperaktivním močovém měchýři a jde o neodkladné nucení k močení. Močový měchýř se vyprazdňuje i při nižším stupni naplnění a setkáváme se s ní až u 30% žen, většinou ve vyšším věku. Tato inkontinence je zpravidla spojena s odtokem většího množství moči následkem křečovitých stahů svalstva močového měchýře. Urgencí nazýváme náhlou pobídku, nucení, odtud tedy název urgentní inkontinence.
Příznaky:
- náhlé nucení k močení
- časté močení – více jak 8 x za den
- noční močení
Inkontinence z přetékání
K tomuto typu inkontinence dochází při poruše odtoku moči většinou pro překážku v dolních močových cestách, nebo při některých neurologických onemocněních.
Diagnotika a pomůcky při léčbě inkontinence
- Běžné klinické vyšetření – celkový stav, pohyblivost, zručnost, orientačně paměť a kognitivní funkce
- Vyšetření břicha a zevního genitálu
- Urodynamické vyšetření – určení anatomických či fyziologických změn v močovém systému
- Orientačně neurologické vyšetření
- Přítomnost kožní komplikace – dermatitida, mykóza apod
- Psychosociální komplikace – úzkost, nespavost, sociální izolace
Dotazníky a mikční deníky
- Dotazníky velmi jednoduchou formou provedou pacientku otázkami k poruchám udržení moči a pomohou ošetřujícímu lékaři v diagnostice
- Mikční deníky (mikce = močení), jedná se o deník vedený po dobu 48 hodin. Zaznamenává se frekvence úniku moči, frekvence urgencí (nutkání k močení), množství použití absorpčních pomůcek.
Laboratorní vyšetření moči
- Chemické a kultivační vyšetření moči
- Chemické a kultivační vyšetření močového sedimentu
- Biochemické vyšetření
- Ultrazvukové vyšetření
Rozšířená diagnostika
Speciální testy
- Stres test – po naplnění močového měchýře sterilní tekutinou vyzveme pacientku ve stoje k zakašlání
- Test vážení vložek – jednohodinová varianta vážení vložek před a po běžných aktivitách a vypití 0,5 l tekutiny
Absorpční pomůcky
Jedná se o vložky, vložkové pleny, plenkové kalhotky a podložky. Použití pomůcek by mělo být indikováno (důvodem k použití) v následujících situacích:
pacientům očekávajícím vyšetření pacientům
očekávajícím chirurgický zákrok
pacientům čekajícím na efekt probíhající léčby
pacientům, pro které je nevhodné vyšetření nebo aktivní léčba
Absorpční pomůcky nejsou léčbou !
Léčba inkontinence
- Fyzioterapie – gymnastika svalů pánevního dna
- Elektrostimulační léčba – pomocí vaginálně nebo rektálně (do konečníku) umístěné sondy
- Medikamentózní léčba – léky
- Pesaroterapie – vaginální pesary, jde o gumový, umělohmotný kroužek
- Operační léčba – páskové metody, krátkodobý pobyt v nemocnici, rychlá rekonvalescence
Smíšená inkontinence
- Kombinace obou předchozích
Urgentní inkontinence – nutkavá
- Medikamentózní léčba – léky
- Lokální estrogení léčba – hormonální léčba v podobě mastí, čípků a tablet
LÉČBA HYPERAKTIVNÍHO MOČOVÉHO MĚCHÝŘE
Hlavní metodu volby léčby hyperaktivního močového měchýře představuje medikamentózní terapie, ale individuálně lze využít i některé pomocné léčebné metody, které zvyšují pravděpodobnost vyléčení a jsou vyjmenovány v následujících odstavcích.
1. Modifikace životního stylu
Styl života má na vznik hyperaktivního močového měchýře poměrně veliký vliv. Omezení příjmu tekutin nebo naopak jejich nadměrný přísun, či nadužívání močopudných tekutin – kávy může ovlivnit symptomy hyperaktivního močového měchýře. Také špatné návyky při močení, preventivní močení atp. vedou k rozvoji symptomů, které mohou změnit kvalitu života ženy. Zvýšená pozornost životnímu stylu, problémům a návykům, týkajících se močení je tedy základním léčebným kamenem s cílem dosáhnout co nejlepšího výsledku léčby v kvalitě života ženy.
2. Trénink močového měchýře
Metoda je založená na přesném stanovení intervalů močení s jejich postupným prodlužováním. Ke každému prodloužení intervalu dojde až po dostatečném zvládnutí předchozího kratšího intervalu.
3. Medikamentózní léčba
Cílem léčby není jen snížení nadměrné aktivity svaloviny močového měchýře, ale hlavně zvýšení jeho celkové kapacity, a to včetně zvětšení jeho objemu při prvním nucení na močení. Používají se zejména látky s antimuskarinovým účinkem a spasmolytika s přímým muskulotropním efektem. Limitujícím faktorem konzervativní terapie urgentní inkontinence pomocí léků obou výše uvedených skupin jsou jejich vedlejší účinky. Mezi nejčastější nežádoucí účinky přitom patří suchost sliznic, zácpa a poruchy zaostřování zraku. Estrogeny jsou doplňkovou terapií vhodnou u všech inkontinentních žen po přechodu.